NĚKDY TO HOLT NEVYJDE

Čaues lidi,

Ano, už přes týden na mém hlavním kanálu (AtiVlog) nespatřilo světlo světa žádný nový videjko. Ati se na to nevykakal a ani si nenašel žádnou jinou zálibu. Chápu, že je těžký zaplácnout časovou mezeru, než vyjde nějaký další Minecraft video od vašeho oblíbeného Let's Playera. A proto jsem tu teď já a přináším vám vysvětlení proč jste tu černou díru nemohli vyplnit minulý týden. Že to není potřeba? Pozdě, už jsem začal!

Minulý týden byl ve znamení novinek. Teď to tu podávám jak kdybych byl nějaký věštec/astrolog z pořadu Volejte věštce. Začnu tím, že jsem se rozhodnul předělat koncept mých osobních videoblogů na mém druhém kanále AtiLifetime. A dle novýho konceptu jsem natočil pár videí. Myslím si, že toto je změna k lepšímu, i když stále se budu snažit tyhle osobní vlogy zlepšovat.

Další novinkou bylo založení tohoto blogu. Dle mýho názoru, návštěvnost není úplně špatná, a že se vždy najde pár lidí kteří si článek přečtou. Za což jsem taky nesmírně rád a celkem jsem i překvapenej, že v dnešní době se najde pár lidí, kteří jsou schopní si i něco přečíst. Zítra to bude týden a v době psaní tohoto článku mám 1500 návštěv. Tak jsem zvědavej, kdy lidi omrzí číst nesmysly co tu žvástám.

No ale já chtěl vlastně napsat článek o svym hlavním kanále a proč nebylo minulý týden video a přitom tady kecám hovadiny okolo. Tak prosím, odložte ty nože! Chápu, že se nedočkavostí chcete říznout, ale už se k tomu dostávám! Na hlavním kanále jsem změnil grafiku, což taky zabralo trochu času. A z toho zbytku času co jsem měl, jsem chtěl vymáčknout maximum a natočit fajnový propracovaný video, u kterýho se všichni budou smát a jedno oko nezůstane suché z dojemného konce. No, to možná trochu přehánim, zůstaneme u označení "fajnový video". Okej, tak teda jenom "video". Myslim si, že ten detektor lži bych možná měl odstranit ze svýho života. Ty elektrický šoky do varlat začínaj bejt trochu nepříjemný.

Video jsem měl krásně napsaný na papíře a celý 3 hodinky jsem to pracně natáčel. Ale pak když jsem to hodil do mýho notebooku a začal stříhat zjistil jsem jednu nemilou, dá se říct, že dost ošklivou věc. Ty záběry stojej za starou bačkoru bezdomovce co jí vyhrabal ze dna popelnice. A můj hereckej výkon byl o dost horší než jsem obvykle zvyklej. A takový video bych holt publikovat nechtěl. Takže, scénář zůstává v šuplíku (ano, skutečně mám v počítači složku, která se jmenuje šuplík) a video se natočí až budu trošku víc roztočenej. Protože po teď dost velký neaktivitě jsem takovej prkenej a nepůsobim ani na sebe moc dobře. Ale časem se to zase zlepší... doufám!

No každopádně dnes v 18:00 vyjde na mém hlavním kanále nové videjko. Takže se můžete těšit!

MOJE "HUDEBNÍ" VIDEA

Čaues lidi,

Já jako multitalentovaný čávo kterej, dokáže natočit video jakýhokoliv žánru. Tak jednou toužím, stejně jako Rytmus, vyprodávat koncerty a jezdit se svýma songama po celým světě. Že neumím zpívat? To nikoho v žánru zvanym rap nezajímá. To že neumím rapovat? Kdo sakra řekl že rapuju?! Fakt by mě zajímalo, kde ti lidi, co mají hroznou potřebu dissovat za jakoukoliv maličkost, zjistili že dělám rap?

Nejsou to žádný výmluvy nebo hájení mýho špatnýho podání gangsta ultra rapu. Jenže tohle někteří týpci s rovnýma kšiltama co tak hrozně poslouchají hip-hop nedokážou pochopit. Já jasně tvrdím:

"Já nejsem rapper, já nejsem hudebník!

Na všechny haters ukazuju prostředník!"

Což někteří prostě tak nějak neslyší a nevnímají a pod tenhle rým mi napíšou: "Máš nahovno flow?". Co sem do prdele taháš nějakou flow? Jasně jsem řekl že nejsem rapper a že nejsem hudebník, takže nějakou flow absolutně neřešim. Někteří tvrdí, že krásně zpívám. Tomu se musím smát, protože já rozhodně nezpívám a jestli tvrdíte opak, tak doporučuju zjistit si co je zpěv. No, a pak přijdou ti hopeři co hip-hop poslouchají už několik let, takže tomu strašně rozuměj a napíšou mi, že neumím rapovat, že oni tomu rozuměj. Takovým bych rád vzkázal, že jestli to moje "rytmický" mluvení do hudebního podkladu považujou za rap, tak je mi líto celý rapový kultury, že si dobrovolně přivlastňuje takový hudební sračky jako jsou ty moje.

Vyprodaná stage a na ní já se svým "hudebním" projevem. Ne, děkuju! Tady jsem na YouTube, a pro YouTube to je taky cílený. Můj cíl není předvýst úžasný hudební výkon, ale předat myšlenku nebo pobavit (ideálně obojí). Akorát se to hold snažím udělat nějakým zajímavějším způsobem než jenom mluvení do kamery. Rozhodně mě netáhne bejt za nějakýho gangsta rappera, kterej vyrůstal na ulici, jehož život jsou drogy, děvky a diamanty. A to všechno si může dovolit protože dělá kvalitní rap! Takový hudebníky sám neposlouchám a radši poslouchám něco co je o realnym životě a pravých problémech, a ne problémech nějakých gangů.

Jak můžete vidět v odkaze nad timhle odstavcem. Internet je boží místo. Nemusíte bejt dokonalý v tom co děláte (třeba zpěv), ale přesto můžete mít sledovanost jako kráva. Je důležitý si uvědomit, že ne každej chce vidět dokonalé výstupy operních zpěváků, či rapery co mají naprosto dokonalou flow. Lidi se chtěj bavit a když to v nějakým směru dokážete, nemusíte být nutně za úplnýho exota!

Pro dnešek se s Váma loučí trapáček Ati a.k.a. (also known as - kdyby někdo nevěděl co to ten Rytmus mele) týpek co nemá flow!

20 000

Čaues lidi,

Jo je to strašně parádní pocit blížit se k tak úžasný hranici jako je 20 000 odběratelů. Normálně jsem z toho tak odvázanej, že bych si nejradši stáhnul kalhoty i s trenkama a jenom čekal a pozoroval jak mi z toho tvrdne můj malej Atík. Je to úžasný pozorovat, že prvních 10 000 odběratelů jsem sbíral 11 měsíců a pár dní k tomu. A tu druhou desetitisícovku sbírám necelý 3 měsíce. Počkat! Můj Atík už je ve stavu, že by unesl už pár ručníků. Tak to je vhodná doba na to uzavřít sázky, jak dlouho mi bude trvat než naberu 30 000.

Ono tvořit pro tak velký množství lidí neni žádná prdel. Nebo rozhodně to neni prdel Mikel Ruffinelli. Člověk  se snaží uspokojovat čím dál tím větší publikum. A to publikum se rozrůstá, ale ne každý nový člověk je poslušný jako beránek. Člověk nabírá i věčně nespokojený zmrdy, dementíky, idioty, čůráky a píčusy. Pak začne nabírat hovádka, který se snaží jenom napsat komentář "první", aby si pak mohli honit svý zakrslý upocený pérko nad tím, že zrovna oni byli ti první co napsali komentář u videa který má třeba 20 000 zhlídnutí. Pak se najdou takový maniaci s mozkem ve tvaru kostky, kteří očekávají jenom Minecraft, furt vás nutí abyste natáčeli Minecraft, řešej váš skin v Minecraftu a jakmile není zmíňka o Minecraftu tak je to absolutně nezajímá. Děcka, YouTube neni jenom o Minecraftu a herních videích!

Tohle všechno a hromadu dalších věcí se člověk musí naučit snášet, ale ještě předtím musí projít zkouškou, kterou od určitýho momentu bude procházet do konce svý kariery. Je to zkouška namyšlenosti. V určitej moment dosáhne člověk svého vysněnýho počtu odběratelů nebo počtu zhlídnutí a od tý chvíle si o sobě začne moc myslet. Nejenom že tohle je sympatický jako párek s horčicí na právě vypraném bílém tričku (ještě že máme ten Vanish), ale i jeho tvorba začne upadat. Takovej člověk si začne myslet, že jeho tvorba je prostě mega ultra bombasticky boží, protože ať natočí sebevětší lejno, uvidí krásně zelenou čárku v hodnocení videa od svých oveček, který mu daj like už jenom ze zvyku nebo daj like aniž by si pořádně prohlídli video. Tohle bohužel člověka nikam neposune a tenhle přístup je špatnej.

Zase tenhle článek je dlouhej jak pondělek ve škole s kocovinou. Takže abych se k nějakýmu závěru. Stejně jak s velkou silou nebo velkým přirozením, tak i s velkým počtem odběratelů přichází velká zodpovědnost. Nezklamte své publikum, najděte kompromis v tom co vás baví točit a v tom co chce komunita sledovat. Pro mě počet odběratelů je jenom číslo, který pro mě znamená kolik lidí jsem dokázal oslovit, nikoliv to nevypovídá o kvalitě videí. Já se snažím dělat každý video originální a speciální, tudíž asi žádný speciál nebude. (Tak snad se mi to povedlo krásně zakecat.)

DRUHÝ KOLO VOLEB

Čaues lidi,

Už zítra je druhé kolo volby toho, kdo povstane v čele národa, kterej nás všechny spasí, toho kdo u nás nemá až tak velkou moc, ale přesto bude viset na úřadech a ve školních učebnách. Už nám k tomu chybí jenom Leoš Mareš se svým vyzubeným úsměvěm a připadal bych si jako v předpremiéře SuperStar. Škoda, že se volební hlasy nedají posílat smskou, protože by to přidalo na autentičnosti. Každopádně už tento víkend se v přímém přenosu na státní televizi dozvíme od moderátora (kterým nebude Leoš, ale pravděpodobně někdo jako Venca Moravec ho důstojně zastoupí), kdo se stane příštím zaměstnancem měsíce.

A kdo, že se dostal až do úplného finále? Na jedné straně máme těžkého rebela punkáče se strašně dlouhým jménem. To zní nějak jako Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu. Nebo prostě jednoduše kníže, protože kdybych ho měl jmenovat celým jménem, tak bych měl pocit, že mluvím o nějakým gangu s deutsche kořenama. A na druhý straně máme takovýho strejdu z Vysočiny. Je jím odpočatý Miloš Zeman. On sám o sobě tvrdí, že na Becherovce už dávno neujíždí, že má mnohem radši pravá moravská vína. Po kapsách má určitě svého Aligátora. Což je moc hezký telefon s velkými tlačítky a velkými číslicemi. On ho určitě dostal, ale kvůli velkému červenému tlačítku. To aby měl co mačkat, už hodí záda na běžkách, během sportování, až bude běhat kolečka po zasněženém Pražském hradě. A dalším kandidátem je... moment on už žádný další není? Sakra koho teď zvolit?

... Miloš a nebo Karel? Miloš a nebo Karel? Je to složitá volba protože 40% národa stejně nebylo u voleb v prvním kole, takže je jím zřejmě tahle volba u prdele. A z těch zbylých zhruba 50% bude nespokojených, protože měli jiného favorita. Asi jste posílali málo smsek nebo si to nedokážu vysvětlit. Teď přichází na řadu jedna nepříjemnost. Protože dobro ani v jednom kandidátovi tak nějak moc nevidím, musím zvážit co je to menší zlo. Je to těžké rozhodování, zvážil jsem všechny úhly pohledu, radil se s nejlepšími ekonomy na světě... ale prostě víno ani Becherovku nepiju a nemůžu tomu přijít na chuť. To já radši pivečko, i když po něm chodim chcát každých 5 minut. Takže Miloši promiň tímhle sis mě nezískal (spánek mám radši). Stejně tenhle stát bude ve sračkách, ale přece jenom budu radši ve sračkách od Karla, než ve sračkách od Miloše.

Každopádně o víkendu tenhle oříšek rozlouskneme a zjistíme, kdo se stane další SuperStar... eh pardon,  zaměstnancem měsíce. Ale jedno už je teď jasné, pokud nepřestaneme jenom kecat a nezačneme vytvářet změnu nejdřív každý u sebe, tak tenhle stát půjde brzo mezi levou a pravou půlku. A začne to tím, že ztratíme vlastní identitu...

PRVNÍ VÝKŘIK DO TMY

Čaues lidi,

Hodilo by se tento článek začít nějak zajímavě, neotřele, nějak vás nasrat, prostě aby to upoutalo vaší pozornost. No upřímně, teď nemám moc provokativní náladu. Takže asi začnu klasickýma formalitama. Na internetu vystupuju už nějakej ten pátek a sobotu, pod pseudonymem Ati. Jo, tohle cizí slovo jsem použil protože chci působit inteligentně, i když označení "přezdívka" je mi mnohem sympatičtější, ale působí tak nějak nedospěle. Počkat! Já jsem vlastně povahově v určitých směrech dost nedospělej, ale to neni vůbec na škodu. Takže teď je vše vysvětleno!

Poprvé jako Ati jsem se objevil na kanále C4N4L, kde jsem nabíral zkušenosti a zjistil jsem co dělám špatně a co je potřeba zlepšovat. Většinou každej, kdo začíná je špatnej a já jsem nebyl výjimkou. Debílku Ati, vítej v krutém světě YouTube!

Jenže od té doby jsem trochu zestárnul, mou bradu zdobí více vousků a kdybych se nestaral o svůj porost v podpáží, určitě by tam Animal Planet vyslala své reportéry, aby tam natočili nebezpečnou reportáž. Na začátku loňského roku byl založen kanál AtiVlog. Od druhého videa jsem získal pár sledovačů, kteří začli sledovat mé vlogy. Tenkrát videoblog znamenal zlatý důl, všichni je rádi sledovali, ale téměř nikdo je netvořil. Možná proto moje popularita vzrostla nehorázným tempem. Dneska na kanále AtiVlog se věnuju nejenom tématickým vlogům, ale i spoustě jiných videožánrů.

No, ale protože podobná videa nejde vytvářet každý den, rozhodl jsem se založit druhý vedlejší kanál AtiLifetime. Na něm jsem se rozhodl tvořit něco primitivnějšího a tím jsou opět zmiňované videoblogy (na AtiVlog je dělám neprimitivně). Největší rozmach měla serie vlogů které jsem se snažil dělat denně a točil jsem je na svůj mobílek a věřte, že bez přední kamery zamířit si na svůj xicht není nic snadnýho. Možná asi nejsem zkušenej kačer, kterej denně vyfotí 23 fotek s vystrčeným, skoro odhaleným hrudníkem a držkou zkřivenou jako kdybych chtěl napodobit kačera Donalda. V současnosti jsem se rozhodl zvednout úroveň těchto vlogů z mýho osobního života.

A protože tenhle článek je dlouhej jako chlouba afrického občana, kterej si za něj od mala tahá. Pomalu ho ukončím slovama proč jsem začal psát tenhle blog. Odpověď je jednoduchá: "Proč bych sakra nemohl?!"

Uhořte v pekle a sledujte mě i nadále :)