Ano, už je tomu tak. Už za necelý týden vypukne svátek všech milovníků Minecraftu. Tento rok již podruhé se koná Craftcon, tentokrát v jedné z moravských metropolí, konkrétně v Brně. Ano, a v sobotu 11. 5. má přednášku naše skupina Videobloggers.cz. Nesejde se ovšem většina členů tak jako tomu bylo loni na podzim, ale dorazí 3 zástupci. Jmenovitě Tomáš Soukup, Smusa a moje maličkost. Ale budeme tam po celou dobu konání akce.
Někteří z vás se určitě ptají, co dělají videobloggeři na akci zaměřené na Minecraft. Pro takovéto nechápavce mám naprosto jednoduchou odpověď. Ale zkusím, ať na to přijdete sami. Vezmeme si slova "Minecraft" a "Vlog". Furt nic? Co mají tyto výrazy společné? Nemohou spolu náhodou souviset? Ze života určitě už všichni vědí, že všechno souvisí se vším, tak i vlog může být například o Minecraftu. Áááá, tak to byl direkt přímo do chápací části mozkové!
Ovšem teď se dostávám do svěřovací části tohoto článku. Obsah naší 50 minutové přednášky je stále rozpracovaný. Samozřejmě, že se vám představíme, kdyby náhodou někdo nevěděl o co jde. Dále vám určitě budu chtít povyprávět co vůbec takový vlog je a jak ho natáčet. Ale zajímalo by mě, co všechno byste od nás chtěli slyšet?
Já nevím jestli je to jenom můj pocit, ale komunita na Česko Slovenském YouTube je poslední dobou jiná než tomu bylo například před rokem. Je jasné, že se tato rodina rozrostla o spoustu nových a často velmi kvalitních lidí. Ale kde jsou sakra ti co byli nejaktivnější právě před rokem. Spousta lidí si poslední dobou dává pauzy nebo pro změnu netočí vůbec. Kde je takový Tomáš Soukup, kde jsou TVTwixx, kde je MuFFin, kam se poděla každodenní tvorba ThiefaTichého, co se stalo s Kohym, nebo kde je například VHVlogs? ... Ehm, teda zrovna u VHV jsem zasvěcen do jeho absence. Ale myšlenku jste určitě pochytili. Odpovězte mi sami, chybí vám tvorba někoho, kdo dnes už není tak aktivní? Teď ke spoustě lidí nepromlouvám jako kolega YouTuber, ale jejich fanoušek. Mě vaše tvorba chybí. Mě ano. A sakra dost!
Samozřejmě všechno špatný je pro něco dobrý. Díky absenci lidí, které jsem sledoval v minulosti nacházím nové a skvělé autory. A to nejen v Česko Slovenské komunitě. Začínám více bádat ve vodách světové tvorby a kromě špiček světového YouTube nacházím i méně populární YouTubery, jejichž tvorba mě moc baví a vyplňují trhliny, které v Česko Slovenské komunitě jsou. Proto bych chtěl vzkázat všem, kteří se chtějí aktivně zapojit do YouTube tvorby. Počítejte s tím, že to stojí hodně času a hodně úsilí se někam vypracovat. Ale jakmile svou tvorbu pak přerušíte, určitě někomu budete chybět!
Pokud se na YouTube nezajímáte jen o všechny ty Minecrafáky, GoGy, ViralBrothery a máte trochu přehled o špičkách světového YouTube (a teď opravdu nemám na mysli PewDiePiee), tak vám určitě něco může říkat komická dvojice NicePeter a EpicLloyd. Jedná se o dva super YouTube-hudebníky, kteří před pár lety vytvořili projekt Epic Rap Battles of History. Název tohoto projektu, přesně popisuje o čem tato videa jsou. Jedná se o rapové souboje s historickými postavami. A když říkám historický, tak myslím, že vážně kohokoliv. V jejich videích se objevila jména jako William Shakespeare, Adolf Hitler, Justin Bieber, Skrillex, Super Mario bros nebo třeba dokonce Darth Vader. Jejich již druhá serie se momentálně dostala do svého finále a zde si můžete prohlídnou jejich zatím poslední dílo. Ano, ukápla slza... nebo kapka něčeho jinýho?
Pokud se video líbilo a neměli jste problém ho dokoukat z důvodu, že to s hip-hopem nemá nic společného, že nemají žádnou flow, nebo že to vlastně není žádnej freestyle. Tak si běžte dát palec dolu Neovi... pardon Metrixovi nebo Brigádníkovi léta. A pro ostatní tu mám výběr mých nejoblíbenějších rap bitev co spatřili světlo světa z jejich rukou. Škoda, že nikdo nic podobného na Česko Slovenské scéně nedělá...
Víte co? Tenhle článek se ponese s takovou hip-hopovou (pa)chutí. Spousta populárních raperů má texty o sobě. O tom kolik mají diamantů (asi moc hrají Minecraft), kolik mají lehkých děv (buďme slušní), jak mají všechny u vagíny a kolik si vydělali za loňské léto. Já vám to řeknu na rovinu. Já nemám diamanty (smázl se mi svět) a ani nemám žádné lehké děvy, protože mi je přítelkyně netoleruje. A za loňské léto jsem si vydělal pár klacků, teď mám na mysli takový ty dřívka od nanuků.
Já vám tímto článkem chci oznámit, že konečně jsem dodělal vylepšení svého blogísku, přesně jak jsem sliboval v mém dnešním videoblogu (odkaz je pod článkem). Momentálně můj blog nevypadá jako blogísek 8mi leté holčičky, ale vypadá o něco líp. Konkrétně jako blogísek 13ti leté puberťačky! Tak doufám, že se vám líbí, a že ho budete navštěvovat. Protože já vám na oplátku jako odměnu budu přinášet články o trochu častěji (dneska už toto je druhů článek pozor na to!). To zní jako fér nabídka, ne? ... a dávej si bacha jak odpovíš!
Že je Rusko země inovativní už všichni tak nějak tušíme. Vymysleli křižovatky bez semaforů, obří bungie-jumpingy mezi panelovými domy, mluvící křečky, ruskou ruletu a hlavně vodku. Ale teď přišli s opravdu skvělou zábavou na dlouhá odpoledne. Na Facebooku se objevilo video, kde skupinka mladších ruských příslušníků je uprostřed nějaké hádky... teda myslím si, že jsou uprostřed nějaké hádky, protože Rusky neumím a stačí mi když porozumím pár slov naší uklízečce. Nicméně, z ničeho nic se chlapec na pozadí napřáhnul a "BUM!" po vzoru kopačky Black diamond prince. Jenže tato kopačka nešla na prsa, ale slečně přímo do obličeje. V ten moment vás zahřeje u vašeho zvráceného srdíčka a zmůžete se maximálně na obdivuhodné "ta sedla!".
Myslím si, že každý v dnešní době by si měl takovou slečnu pořídit. Jak by řekl Babica: "Pokud nemáte slečnu, použijte svojí tchýni". Takovýto pohyb v dnešní době působí velmi antistresově a slečně (nebo tchýni) můžete dopřát velmi uvolňující masáž obličeje. Rusové jsou vážně třídy. Mám strašnou chuť také něco takového zkusit... Dášo, kde jsi?!
Už na tomto blogu začínalo být mrtvo jako na židovským hřbitově, tak jsem se rozhodl to tu nějak osvěžit. Protože ten puch z mrtvol se fakt nedal už dýchat. Tak jsem se rozhodl opět usednout za klávesnici a oživit tento blog nějakým tím výplodem mojí fantazie, okořeněný tučnou dávkou vlastního názoru (který spoustě z vás taky nemusí moc vonět).
V poslední době se na kvalitním českém YouTube objevují čím dál víc výlevy lidí, kteří prahnou po tom znát vaší daňovou evidenci a jestli náhodou nezarábáte více než Rytmus nebo Leo Beránci s Metrixem dohromady (mimochodem jejich společnej song je fakt nářez, kterému se může rovnat snad už jenom Pat Crycheer se svým superhitem Praha žije). Jinými slovy se v komentářích neustále probírá kolik kdo díky YouTube vydělává a kolik za co utrácí. Ono těmto lidem asi maminka nevysvětlila, že na příjem je trochu neslušný se ptát. Je pochopitelný, že vám to nevysvětlila, protože na otázku řešení financí jste více méně většinou ještě mladí. Proč vám to nikdo nechce říct? Protože je to zakázaný! Je zakázáno mluvit o příjmech které získáváte díky AdSense a takovému člověku hrozí zabanování účtu AdSense. A to už je problém, protože účet AdSense není něco jako účet na Alik.cz. Tímto vám chci vzkázat, kdo by se na to ještě chtěl ptát: "Neptejte se na to." V jakýchkoliv pracovních smlouvách je většinou také uvedeno, že výši platu nesmíš říci ani kolegovi. Radši řešte jak to video vypadá, než obsah peněženky autora. Vždycky když to čtu v komentářích, tak slyším tu Beránkovu větu: "A kolik ty sis vydělal za loňský léto?"... brrr... až mi běhá mráz po zádech.
Zrovna včera jsem si projížděl zeď na fejsbůčku (mmmm... bůčku... eeeeh) a narazil jsem na jedno podivné video. Bylo to z předávání cen Zlatý David. Po krátkém googlování jsem zjistil, že se jedná o protiklad Zlatých Slavíků, takže se udílejí cen za největší sračky a průsery českýho showbussinesu. Fuj, ble! Úplně se mi dělá zle z toho slovního spojení. Český-Showbussines. Hned si budu muset vyčistit zuby. A to pořádně!
Ceny byli uděleny několika lidem jako je Pat Crycheer (což mě vůbec nemrzí) a nebo Daniel Landa (což mě celkem mrzí). Ale co mě celkem zarazilo, byl proslov Leo Beránka, rapera z porno reality show Hotel Paradise. Že bude diváky zvolen za nejhoršího zpěváka asi fakt nečekal. Všem začal dávat najevo, že se všichni strašně pletou. Že kvalita hudby se pozná podle množství vydělaných peněz, a že ten kdo nevydělá víc nesmí mít vlastní názor. Hned na to, začal nadávat divákům a jeho gorilky začly hrozit násilím, že pokud ho nebudou milovat, tak to s nimi nedopadne dobře. Ano Leo, za tohle tě budou milovat a příště tu cenu nedostaneš. Ale zřejmě si Leo z ceny vzal cenné ponaučení velmi rychle, protože se rozhodl, že jí už nepotřebuje, jelikož jí o pár minut později zničil. Všem chtěl ukázat své bílé boty které neuvidíme v metru, tak zvedl nohu a tou zřejmě omylem zavadil o mikrofon. Jejda!
I přes to všechno věřím, že Leo je rozumný a mírumilovný člověk, který je obklopen láskou, která z něho jen srší. A ten týpek, kterého údajně prý při odchodu napadl, se zmlátil sám. Svět je vůči němu tak nespravedlivý. Ach ještě, že vidím jak krásně vypadá česká hip-hop kultura.
Všichni jsme stáli při sobě, všichni jsme bojovali do poslední minuty, abychom získali to o čem jsme vždycky snili... dětské hřiště!
Ano čtete dobře. Nedávno se jeden udatný mladý sexy hrdina princ Krasoň (ehm... Matouš) rozhodl vyhnat feťáky, kteří mu fetovali pod oknem. Lepší příležitost než nové hřiště nemohl dostat, tak se jí chytl a s pomocí svých věrných a udatných fans to dotáhl do konce. Do zdárného konce:
Je to frajer. Je to fakt frajer! Při poslechu jeho úžasné flow a slyšení mého jména v textu ukápla nejedna slzička. Už se o mě píšou písně, to budu asi už fakt slavnej. I když Dan Landa napsal píseň o životě bezdomovců. To mi tu radost trochu kazí, ale stejně jsem borec. No a co vy? Pomohli jste Matoušovi vyhnat feťáky na nové dětské hřiště? Aby si s odhozenýma stříkačkama děti mohli hrát na doktora?!
Na internetu jsem toho viděl už leccos. Na YouTube jsem toho viděl o trošku méně. Ale to co se zrodilo na Česko Slovenském (ano, já tyhle národy rád spojuju) YouTube prostě ještě nemá obdoby. O existenci uživatele LukaskoRecords určitě všichni víme. Jenom mě vždy zarážel ten přívlastek Records. Vždy jsem si myslel, že to je inspirováno názvem nahrávací společností jednoho neznámého zazobaného čáva. Ale teď příjde ta největší bomba... NENÍ TOMU TAK! Lakáško opravdu vlastní nahrávací společnost! Teda teď přesně nevím jakou funkci tam zastává, ale podle názvu videa zřejmě producent.
Já se zmínil o videu? Ano! Skutečně existuje video, podle kterého bych ho na producenta rozhodně netipnul. To spíše uvaděče a go-go tanečníka. Jen si to představte, dokonalý kytarový cover Gangnam stylu ve spojení s ladnými Lukáškovými pohyby. Ale proč byste si to měli představovat?! Podívejte se na tu dokonalost sami!
O partnerství se v dávných dobách... ok, nebudeme přehánět, bylo to ještě před rokem... bojovalo. YouTube partnerství neměl na dosah ruky úplně každý. YouTube přebírala každou žádost a partnery se stávali jen ti nejlepší. Jenže to se na jaře loňského roku změnilo a YouTube změnil systém schvalování partnerství. Od té doby mají všichni uživatelé od začátku k dispozici zpeněžení videí a partnerem se stávají od chvíle co zpeněží jedno video. Sice pro odemykání všech funkcí musí uživatel vykazovat určitou aktivitu, ale partnerství tak ztratilo svojí unikátnost.
Pak tu jsou sítě jako TGN, Machinima, MakerStudios, IGN, FullScreen a strašná hromada dalších. U nich se stanete partnerem (buď zažádáte nebo vám to sami nabídnou) a tak ztratíte partnerství s YouTube (Google). Na jednu stranu to může přinášet spoustu výhod, protože partnerství vám umožní nové funkce. Spoustu lidí to naláká z důvodu, že budou vydělávat více peněz. Důležitý je ale si uvědomit, že zobrazené reklamy ve videu, se zobrazují dle polohy diváka. Takže pokud tvoříte videa Česky, tak máte hlavně české a slovenské publikum a tudíž nejvíce se zobrazují u vašeho videa české a slovenské reklamy. Což je trochu nevýhoda, protože hodnota těchto reklam je mnohem nižší, než hodnota reklam pro anglicky mluvící země. Proto pokud vám partnerství nabízí 3 CPM (hodnota vyjádřená v dolarech za 1000 zpeněžitelných zhlídnutí) je to mířeno především pro reklamy v anglicky mluvených zemích. Tudíž hodnota CPM může být v ČR mnohem nižší.
Jsou věci, které vám sítě neřeknou, protože na vás chtějí vydělat. A zjistíte je většinou až z praxe!
Nevím, co se to se mnou v noci stalo, ale hned po tom co jsem se ráno probudil... no, nebylo to hned, spíš když jsem se konečně po 2 hodinách probral... zkrátka jsem měl strašnou chuť do tvorby. A nejenom do tý současný! Začal jsem přemýšlet jak využívat svůj volný čas na maximum. Protože tvorba videí a všechno kolem ní mě strašně baví a mým velkým snem je se tím živit. Ano, věřím, že se to jde! Proto jsem začal přemýšlet co dalšího by se ode mě mohlo lidem líbit. No nic, nebudu nic prozrazovat. Zkusím tu šílenost udělat, a když se mi to bude líbit, tak to uvidíte taky.
Pokud někdo nepobral výše popsané mé myšlenkové pochody, jednoduše vám chci nabídnout více obsahu a záleží jen na vás zda ho přivítáte, či nikoliv. Každopádně si můžete pustit můj dnešní denní vlog. F*ck yea!
Než zavřete svá očka a odříkáte motlidbičku před spaním, mám tu pro vás takovou menší pohádku:
Žil byl jednou jeden hodný chlapec, říkejme mu třeba Matouš. A ten chtěl udělat nějakej dobrej skutek, aby odčinil své hříchy (a že jich není málo). Nějakým záhadným způsobem se dostal na internetové stránky obchodního řetězce Lidl. A tam, krom velkých slev na růžové kondomy, objevil že Lidl chce postavit dětské hřiště. A protože mu vadí jak děti hulí trávu pod jeho okny rozhodl se, že podpoří své město, aby Lidl postavil dětské hřiště zrovna u nich v Hořicích. A taky aby děti chodili hulit trávu na to hřiště a nesmrděli mu s tím pod okny. Natočil tedy video s prosíkem:
No a protože Matouš má hodného kamaráda Atiho, který ho jako blbec poslechne na slovo. Tak Ati toto video sdílel ve svém úžasném blogu.
Pokud tedy chcete aby tato pohádka měla happyend a Matouš byl šťastný, protože děti budou chodit fetovat na hřiště. Podpořte jeho město svým hlasem a posdílejte to trošičku!
JE TO ZADARMO A MŮŽETE VYHRÁT NĚJAKÝ CENY.
Návod jak hlasovat je ve videu (kdyžtak si ho otevřte na YouTube ať vidíte i popisek videa). A dejte Matoušovi vědět, že jste hlasovali, protože pro vás má prej něco extra.
A co jsem dělal do teďka? Jenom jsem sem tam napsal blog. Ale většinou to působilo jako článek do nějakýho internetovýho magazínu. A to já nechci. Já vím, že spousta z vás asi strašně nerada čte. A to hlavně ty dlouhý články. Takže chlapi, jestli máte dlouhý přirození a chystáte se na něj nechat si vytetovat nějakou pohádku, aby vám jí pak přítelkyně četla před spaním, tak to není moc dobrej nápad.
K týhle myšlence mě přivedl můj nový Facebook kamarád Matouš. Na ty dlouhý články tu jsou ty větší magazíny. Takže já vám sem vytlačím něco stručnějšího, údernějšího a pravidelnějšího (i když já pravidelnost v tvorbě až tak v lásce nemám). A v kombinaci s mým denním vlogem na kanále AtiLifetime by to mohlo mít ty pravý grády! Takže pod článkem můžete vidět můj dnešní vlog s pořadovým číslem numma' zwei!
Trochu jsem znejistěl, když se na kanále AtiVlog objevil z mých úst (nebo prstů) už stokrát omývaný problém. Budou lidi ochotný přestoupit z jednoho kanálu na druhý? Neodradí je to od mojí tvorby? Co si mám udělat k večeři? Na všechny otázky jsem do dvou dnů dostal odpověď!
Snahou rozjet znovu nový kanál jsem dostal nehoráznou motivaci do tvorby. A přišla i vlna inspirace od lidí, který v týhle branži uznávám. Netušil jsem, že mám tolik fanoušků, který mě budou sledovat kdekoliv. A to je něco čeho se snažím docílit. Nebýt jenom figurkou na svým kanále, ale aby moje postava se dostávala i mimo můj kanál a mimo má videa. A k něčemu takovýmu potřebuju lidi, který bavím. To nejsou odběratelé na kanále, to jsou pravý fans! A přesvědčil jsem se, že já jich pár mám. No, pár... ono jich je celkem dost. A za pomocí nich a podpory ostatních YouTuberů (za což jim patří mé velké díky), jsem během jednoho týdne (od chvíle co jsem vydal své první video na AtiShows) nasbíral neuvěřitelných 10 000 odběratelů. Kdyby se udrželo toto tempo, bylo by to něco parádního, ale to je moc naivní představa.
Lidé ale můj kanál budou odebírat ne z důvodu, protože jsem jim to nařídil (jak na mě reagovalo pár pitomců v komentářích), ale protože ode mě očekávají nová videa. A ty já jim dopřeju. A budu se snažil jim je poskytovat v daleko větší míře než doposud. Dřív jsem se snažil o jedno video týdně (a pokud bylo úrodné období dočkali jste se třeba i dvou). Momentálně mám do tvorby takovej elán, že jedno video týdně je pro mě dost málo. Kromě různých videoblogů a zábavných videí se mi hrozně zalíbilo živé streamování, které jsem si zatím vyzkoušel jenom jednou, ale rozhodně v tom chystám pokračovat. Na můj první počin se můžete podívat pod tímhle podstavcem (bacha má to 3,5 hodiny). A jo možná bych si mohl časem pořídit lepší webku ať to vypadá trochu líp. A pokud je vám to málo, tak na mém vlogovacím kanále AtiLifetime, natáčím jednoduché vlogy z mého nudnýho života (pokud teda zrovna stíhám).
No, a na závěr by se slušelo říct, zopakovat a napsat pořádně s Caps Lockem, aby to každej viděl: MOC DÍKY VŠEM, KTEŘÍ MĚ PODPORUJÍ A TAK MI POMÁHAJÍ SPLNIT SI SEN... věřím, že je to možné!
Ačkoliv se zdá, že videa můžu sázet jedno za druhým bez ohledu na výsledky, není to až tak úplně pravda. Vždycky se snažím dodržet pár určitých cílů, který si před vydáním dám. Tak nebylo by třeba od věci se na ně postupně podívat, protože určitě to může pomoct i vám. Nebo minimálně to může být pro vás zajímavý.
Témou videa a zpracováním se snažím oslovit jak stávající diváky, tak i diváky, kteří na video narazí. Takže video se snažím udělat tak, aby si ho divák užil a pochopil i bez potřeby vidět mý předchozí videa. Ono je těžký vytvářet video pro diváky různých věkových kategorií. Tudíž ve videu například nechci používat odbornější výrazy a když už nějaký použiju, tak by nebylo od věci to trošičku vysvětlit. Samozřejmě nemůžu vysvětlovat úplně všechno, pro takový případy existuje taková celkem neznámá stránka google.com. Ale musím počítat s tím, že lidi jsou líný prasata, který jsou neschopný si něco vyhledat, nebo si zjistit sami. To totiž stojí jejich drahocenej čas, kterej by mohli trávit nějak líp. Třeba stavěním skeleton farmy v Minecraftu.
Další věcí, kterou chci docílit je to, aby video mělo více palců nahoru než dolu. Je to z důvodu, že potom vím že taková videa se líbí a mám je natáčet dál. Ale zároveň je to dobrý i z psychologickýho důvodu. Lidi vidí hodnocení videa ještě před tím než se video načte. A ty méně objektivní kritici se tím nechají ovlivnit, a pokud vidí video, který má dlouhej dislike bar, tak už na video budou od začátku nahlížet negativně. Naopak když viděj, že hodnocení videa se zelená, budou nahlížet na video pozitivně a odpustí vám i drobné nedokonalosti. Samozřejmě jsou výjimky, kdy záměrně natočím video, u kterýho vím, že lidi zřejmě pobouří a budou ho hodnotit i negativně. U takových videí většinou zkoumám něco úplně jinýho.
Dalším cílem, který si dávám, souvisí s počtem zhlídnutí. Ten vždy chci, aby v průběhu času se přiblížil nebo ideálně překonal počet odběratelů v době publikování. Je to určitě důležitej faktor a spousta současných YouTuberů s tím má problém. Dejme si příklad, mají 50 000 odběratelů a natočí video, u kterýho se sledovanost téměř zastaví na 20 000. Taková videa většinou mají téměř nulovou znovusledovatelnost. A já se právě snažim tomuhle vyvarovat. Snažím se vytvářet videa, který budou mít alespoň nějakou znovusledovatelnost a určitou nadčasovost. Aby lidi se třeba k videu vrátili nebo ho chtěli sdílet, prostě aby chvilku žilo vlastním životem. A musím zaklepat na dřevo, to se mi poslední dobou celkem daří. Klep, klep, klep!
Takže, abychom to už nějak pomalu uzavřeli. V tomto článku jste se teda nedozvěděli, jak by mělo vypadat to nejvíc ultramegasupersprávňácký videjko. Jasně, nadpis článku je asi trochu závádějící, ale nějak vás nalákat na tento článek musím. A to je vlastně účel titulku.
Ano, už přes týden na mém hlavním kanálu (AtiVlog) nespatřilo světlo světa žádný nový videjko. Ati se na to nevykakal a ani si nenašel žádnou jinou zálibu. Chápu, že je těžký zaplácnout časovou mezeru, než vyjde nějaký další Minecraft video od vašeho oblíbeného Let's Playera. A proto jsem tu teď já a přináším vám vysvětlení proč jste tu černou díru nemohli vyplnit minulý týden. Že to není potřeba? Pozdě, už jsem začal!
Minulý týden byl ve znamení novinek. Teď to tu podávám jak kdybych byl nějaký věštec/astrolog z pořadu Volejte věštce. Začnu tím, že jsem se rozhodnul předělat koncept mých osobních videoblogů na mém druhém kanále AtiLifetime. A dle novýho konceptu jsem natočil pár videí. Myslím si, že toto je změna k lepšímu, i když stále se budu snažit tyhle osobní vlogy zlepšovat.
Další novinkou bylo založení tohoto blogu. Dle mýho názoru, návštěvnost není úplně špatná, a že se vždy najde pár lidí kteří si článek přečtou. Za což jsem taky nesmírně rád a celkem jsem i překvapenej, že v dnešní době se najde pár lidí, kteří jsou schopní si i něco přečíst. Zítra to bude týden a v době psaní tohoto článku mám 1500 návštěv. Tak jsem zvědavej, kdy lidi omrzí číst nesmysly co tu žvástám.
No ale já chtěl vlastně napsat článek o svym hlavním kanále a proč nebylo minulý týden video a přitom tady kecám hovadiny okolo. Tak prosím, odložte ty nože! Chápu, že se nedočkavostí chcete říznout, ale už se k tomu dostávám! Na hlavním kanále jsem změnil grafiku, což taky zabralo trochu času. A z toho zbytku času co jsem měl, jsem chtěl vymáčknout maximum a natočit fajnový propracovaný video, u kterýho se všichni budou smát a jedno oko nezůstane suché z dojemného konce. No, to možná trochu přehánim, zůstaneme u označení "fajnový video". Okej, tak teda jenom "video". Myslim si, že ten detektor lži bych možná měl odstranit ze svýho života. Ty elektrický šoky do varlat začínaj bejt trochu nepříjemný.
Video jsem měl krásně napsaný na papíře a celý 3 hodinky jsem to pracně natáčel. Ale pak když jsem to hodil do mýho notebooku a začal stříhat zjistil jsem jednu nemilou, dá se říct, že dost ošklivou věc. Ty záběry stojej za starou bačkoru bezdomovce co jí vyhrabal ze dna popelnice. A můj hereckej výkon byl o dost horší než jsem obvykle zvyklej. A takový video bych holt publikovat nechtěl. Takže, scénář zůstává v šuplíku (ano, skutečně mám v počítači složku, která se jmenuje šuplík) a video se natočí až budu trošku víc roztočenej. Protože po teď dost velký neaktivitě jsem takovej prkenej a nepůsobim ani na sebe moc dobře. Ale časem se to zase zlepší... doufám!
No každopádně dnes v 18:00 vyjde na mém hlavním kanále nové videjko. Takže se můžete těšit!
Já jako multitalentovaný čávo kterej, dokáže natočit video jakýhokoliv žánru. Tak jednou toužím, stejně jako Rytmus, vyprodávat koncerty a jezdit se svýma songama po celým světě. Že neumím zpívat? To nikoho v žánru zvanym rap nezajímá. To že neumím rapovat? Kdo sakra řekl že rapuju?! Fakt by mě zajímalo, kde ti lidi, co mají hroznou potřebu dissovat za jakoukoliv maličkost, zjistili že dělám rap?
Nejsou to žádný výmluvy nebo hájení mýho špatnýho podání gangsta ultra rapu. Jenže tohle někteří týpci s rovnýma kšiltama co tak hrozně poslouchají hip-hop nedokážou pochopit. Já jasně tvrdím:
"Já nejsem rapper, já nejsem hudebník!
Na všechny haters ukazuju prostředník!"
Což někteří prostě tak nějak neslyší a nevnímají a pod tenhle rým mi napíšou: "Máš nahovno flow?". Co sem do prdele taháš nějakou flow? Jasně jsem řekl že nejsem rapper a že nejsem hudebník, takže nějakou flow absolutně neřešim. Někteří tvrdí, že krásně zpívám. Tomu se musím smát, protože já rozhodně nezpívám a jestli tvrdíte opak, tak doporučuju zjistit si co je zpěv. No, a pak přijdou ti hopeři co hip-hop poslouchají už několik let, takže tomu strašně rozuměj a napíšou mi, že neumím rapovat, že oni tomu rozuměj. Takovým bych rád vzkázal, že jestli to moje "rytmický" mluvení do hudebního podkladu považujou za rap, tak je mi líto celý rapový kultury, že si dobrovolně přivlastňuje takový hudební sračky jako jsou ty moje.
Vyprodaná stage a na ní já se svým "hudebním" projevem. Ne, děkuju! Tady jsem na YouTube, a pro YouTube to je taky cílený. Můj cíl není předvýst úžasný hudební výkon, ale předat myšlenku nebo pobavit (ideálně obojí). Akorát se to hold snažím udělat nějakým zajímavějším způsobem než jenom mluvení do kamery. Rozhodně mě netáhne bejt za nějakýho gangsta rappera, kterej vyrůstal na ulici, jehož život jsou drogy, děvky a diamanty. A to všechno si může dovolit protože dělá kvalitní rap! Takový hudebníky sám neposlouchám a radši poslouchám něco co je o realnym životě a pravých problémech, a ne problémech nějakých gangů.
Jak můžete vidět v odkaze nad timhle odstavcem. Internet je boží místo. Nemusíte bejt dokonalý v tom co děláte (třeba zpěv), ale přesto můžete mít sledovanost jako kráva. Je důležitý si uvědomit, že ne každej chce vidět dokonalé výstupy operních zpěváků, či rapery co mají naprosto dokonalou flow. Lidi se chtěj bavit a když to v nějakým směru dokážete, nemusíte být nutně za úplnýho exota!
Pro dnešek se s Váma loučí trapáček Ati a.k.a. (also known as - kdyby někdo nevěděl co to ten Rytmus mele) týpek co nemá flow!
Jo je to strašně parádní pocit blížit se k tak úžasný hranici jako je 20 000 odběratelů. Normálně jsem z toho tak odvázanej, že bych si nejradši stáhnul kalhoty i s trenkama a jenom čekal a pozoroval jak mi z toho tvrdne můj malej Atík. Je to úžasný pozorovat, že prvních 10 000 odběratelů jsem sbíral 11 měsíců a pár dní k tomu. A tu druhou desetitisícovku sbírám necelý 3 měsíce. Počkat! Můj Atík už je ve stavu, že by unesl už pár ručníků. Tak to je vhodná doba na to uzavřít sázky, jak dlouho mi bude trvat než naberu 30 000.
Ono tvořit pro tak velký množství lidí neni žádná prdel. Nebo rozhodně to neni prdel Mikel Ruffinelli. Člověk se snaží uspokojovat čím dál tím větší publikum. A to publikum se rozrůstá, ale ne každý nový člověk je poslušný jako beránek. Člověk nabírá i věčně nespokojený zmrdy, dementíky, idioty, čůráky a píčusy. Pak začne nabírat hovádka, který se snaží jenom napsat komentář "první", aby si pak mohli honit svý zakrslý upocený pérko nad tím, že zrovna oni byli ti první co napsali komentář u videa který má třeba 20 000 zhlídnutí. Pak se najdou takový maniaci s mozkem ve tvaru kostky, kteří očekávají jenom Minecraft, furt vás nutí abyste natáčeli Minecraft, řešej váš skin v Minecraftu a jakmile není zmíňka o Minecraftu tak je to absolutně nezajímá. Děcka, YouTube neni jenom o Minecraftu a herních videích!
Tohle všechno a hromadu dalších věcí se člověk musí naučit snášet, ale ještě předtím musí projít zkouškou, kterou od určitýho momentu bude procházet do konce svý kariery. Je to zkouška namyšlenosti. V určitej moment dosáhne člověk svého vysněnýho počtu odběratelů nebo počtu zhlídnutí a od tý chvíle si o sobě začne moc myslet. Nejenom že tohle je sympatický jako párek s horčicí na právě vypraném bílém tričku (ještě že máme ten Vanish), ale i jeho tvorba začne upadat. Takovej člověk si začne myslet, že jeho tvorba je prostě mega ultra bombasticky boží, protože ať natočí sebevětší lejno, uvidí krásně zelenou čárku v hodnocení videa od svých oveček, který mu daj like už jenom ze zvyku nebo daj like aniž by si pořádně prohlídli video. Tohle bohužel člověka nikam neposune a tenhle přístup je špatnej.
Zase tenhle článek je dlouhej jak pondělek ve škole s kocovinou. Takže abych se k nějakýmu závěru. Stejně jak s velkou silou nebo velkým přirozením, tak i s velkým počtem odběratelů přichází velká zodpovědnost. Nezklamte své publikum, najděte kompromis v tom co vás baví točit a v tom co chce komunita sledovat. Pro mě počet odběratelů je jenom číslo, který pro mě znamená kolik lidí jsem dokázal oslovit, nikoliv to nevypovídá o kvalitě videí. Já se snažím dělat každý video originální a speciální, tudíž asi žádný speciál nebude. (Tak snad se mi to povedlo krásně zakecat.)
Už zítra je druhé kolo volby toho, kdo povstane v čele národa, kterej nás všechny spasí, toho kdo u nás nemá až tak velkou moc, ale přesto bude viset na úřadech a ve školních učebnách. Už nám k tomu chybí jenom Leoš Mareš se svým vyzubeným úsměvěm a připadal bych si jako v předpremiéře SuperStar. Škoda, že se volební hlasy nedají posílat smskou, protože by to přidalo na autentičnosti. Každopádně už tento víkend se v přímém přenosu na státní televizi dozvíme od moderátora (kterým nebude Leoš, ale pravděpodobně někdo jako Venca Moravec ho důstojně zastoupí), kdo se stane příštím zaměstnancem měsíce.
A kdo, že se dostal až do úplného finále? Na jedné straně máme těžkého rebela punkáče se strašně dlouhým jménem. To zní nějak jako Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu. Nebo prostě jednoduše kníže, protože kdybych ho měl jmenovat celým jménem, tak bych měl pocit, že mluvím o nějakým gangu s deutsche kořenama. A na druhý straně máme takovýho strejdu z Vysočiny. Je jím odpočatý Miloš Zeman. On sám o sobě tvrdí, že na Becherovce už dávno neujíždí, že má mnohem radši pravá moravská vína. Po kapsách má určitě svého Aligátora. Což je moc hezký telefon s velkými tlačítky a velkými číslicemi. On ho určitě dostal, ale kvůli velkému červenému tlačítku. To aby měl co mačkat, už hodí záda na běžkách, během sportování, až bude běhat kolečka po zasněženém Pražském hradě. A dalším kandidátem je... moment on už žádný další není? Sakra koho teď zvolit?
... Miloš a nebo Karel? Miloš a nebo Karel? Je to složitá volba protože 40% národa stejně nebylo u voleb v prvním kole, takže je jím zřejmě tahle volba u prdele. A z těch zbylých zhruba 50% bude nespokojených, protože měli jiného favorita. Asi jste posílali málo smsek nebo si to nedokážu vysvětlit. Teď přichází na řadu jedna nepříjemnost. Protože dobro ani v jednom kandidátovi tak nějak moc nevidím, musím zvážit co je to menší zlo. Je to těžké rozhodování, zvážil jsem všechny úhly pohledu, radil se s nejlepšími ekonomy na světě... ale prostě víno ani Becherovku nepiju a nemůžu tomu přijít na chuť. To já radši pivečko, i když po něm chodim chcát každých 5 minut. Takže Miloši promiň tímhle sis mě nezískal (spánek mám radši). Stejně tenhle stát bude ve sračkách, ale přece jenom budu radši ve sračkách od Karla, než ve sračkách od Miloše.
Každopádně o víkendu tenhle oříšek rozlouskneme a zjistíme, kdo se stane další SuperStar... eh pardon, zaměstnancem měsíce. Ale jedno už je teď jasné, pokud nepřestaneme jenom kecat a nezačneme vytvářet změnu nejdřív každý u sebe, tak tenhle stát půjde brzo mezi levou a pravou půlku. A začne to tím, že ztratíme vlastní identitu...
Hodilo by se tento článek začít nějak zajímavě, neotřele, nějak vás nasrat, prostě aby to upoutalo vaší pozornost. No upřímně, teď nemám moc provokativní náladu. Takže asi začnu klasickýma formalitama. Na internetu vystupuju už nějakej ten pátek a sobotu, pod pseudonymem Ati. Jo, tohle cizí slovo jsem použil protože chci působit inteligentně, i když označení "přezdívka" je mi mnohem sympatičtější, ale působí tak nějak nedospěle. Počkat! Já jsem vlastně povahově v určitých směrech dost nedospělej, ale to neni vůbec na škodu. Takže teď je vše vysvětleno!
Poprvé jako Ati jsem se objevil na kanále C4N4L, kde jsem nabíral zkušenosti a zjistil jsem co dělám špatně a co je potřeba zlepšovat. Většinou každej, kdo začíná je špatnej a já jsem nebyl výjimkou. Debílku Ati, vítej v krutém světě YouTube!
Jenže od té doby jsem trochu zestárnul, mou bradu zdobí více vousků a kdybych se nestaral o svůj porost v podpáží, určitě by tam Animal Planet vyslala své reportéry, aby tam natočili nebezpečnou reportáž. Na začátku loňského roku byl založen kanál AtiVlog. Od druhého videa jsem získal pár sledovačů, kteří začli sledovat mé vlogy. Tenkrát videoblog znamenal zlatý důl, všichni je rádi sledovali, ale téměř nikdo je netvořil. Možná proto moje popularita vzrostla nehorázným tempem. Dneska na kanále AtiVlog se věnuju nejenom tématickým vlogům, ale i spoustě jiných videožánrů.
No, ale protože podobná videa nejde vytvářet každý den, rozhodl jsem se založit druhý vedlejší kanál AtiLifetime. Na něm jsem se rozhodl tvořit něco primitivnějšího a tím jsou opět zmiňované videoblogy (na AtiVlog je dělám neprimitivně). Největší rozmach měla serie vlogů které jsem se snažil dělat denně a točil jsem je na svůj mobílek a věřte, že bez přední kamery zamířit si na svůj xicht není nic snadnýho. Možná asi nejsem zkušenej kačer, kterej denně vyfotí 23 fotek s vystrčeným, skoro odhaleným hrudníkem a držkou zkřivenou jako kdybych chtěl napodobit kačera Donalda. V současnosti jsem se rozhodl zvednout úroveň těchto vlogů z mýho osobního života.
A protože tenhle článek je dlouhej jako chlouba afrického občana, kterej si za něj od mala tahá. Pomalu ho ukončím slovama proč jsem začal psát tenhle blog. Odpověď je jednoduchá: "Proč bych sakra nemohl?!"
